BMW

Pohon všech kol nabídlo BMW zákazníkům poprvé v roce 1985 v modelu BMW 325i Allrad. Vůz měl trvalý pohon všech kol v poměru 37:63 ve prospěch zadní nápravy díky planetárnímu převodu. Jakmile se ale jedna z náprav otáčela rychleji než druhá, ke slovu se dostala viskózní spojka. Rozdílné otáčky mezi přední a zadní nápravou zahřály silikonový olej, který se začal se zvyšující teplotou roztahovat. Tím došlo ke tření mezi vnějšími a vnitřními lamelami a následně k přenosu síly na zadní nápravu. Tímto postupem bylo možné dostat až 80 procent výkonu na nápravu, která nepodkluzovala.

Tato doba je víc než dostatečná, motor totiž na pohyb plynu zareaguje minimálně za 200 milisekund. Výhodou xDrive systému je možnost přenést až 100 procent výkonu na jednotlivé nápravy. Mokrá spojka se zapojuje přes vysokorychlostní elektrický servomotor ve tvaru vačky. Stěžejní pro správnou funkci pohonu je spojení s elektronickými pomocníky. Každou (mili)vteřinou vůz kontroluje natočení volantu, kol i samotného vozidla, což kombinuje s údaji sešlápnutí plynového pedálu, aby dokázal předpovědět, kdy prokluz může nastat.

Dnes se však ještě potkáte s jedním systémem xDrive, který pravý BMW fanoušek zavrhne. Jde totiž o haldex páté generace, který najdete v nejnovějším BMW X1 a u řady 2 Active Tourer. Fanoušek BMW vlastně zavrhne už samotné vozy, protože oba disponují motory uloženými příčně, zatímco všechna ostatní BMW pracují s podélně uloženými motory. Právě u příčně uložených motorů jde ruku v ruce pohon předních kol. Kombinaci MPV/SUV, příčně uloženého motoru, pohonu předních kol a haldexu už nadšenec rozdýchává opravdu špatně.